GNM: Biolog. zákon 3 (entoderm, mezoderm, ektoderm)

TŘETÍ BIOLOGICKÝ ZÁKON

Třetí přírodní zákon Germánské nové medicíny, přezdívaný "ontogenetický systém nádorů", říká, že každé onemocnění je řízené z mozku. Každý orgán, ba dokonce každá buňka, má své konkrétní místo (relé) v mozku, a Dr. Hamer nám tuto mapu mozku vytvořil. Když na CT objevíme Hamerovo ložisko, tehdy přesně víme, o jaký orgán přesně jde a automaticky i to, o jaký konflikt jde. Potom můžeme zkontrolovat, zda už je konflikt vyřešený nebo ještě probíhá. Pokud ještě probíhá, je třeba ho vyřešit za každou cenu. Pokud je vyřešený, je třeba se postarat o to, aby nevyústil znovu do toho stejného konfliktu, abychom se ochránili před recidivami a stejnými konflikty.

Veškeré orgány se vyvinuly během nitroděložního vývoje z původních třech zárodečných listů. Jejich vývoj odráží evoluční vývoj organismů na Zemi a specifikuje náchylnost k určitým typům emočních konfliktů.

"Lékařské učebnice budoucnosti již nebudou přiřazovat nemoci ke speciálním oborům, ale místo toho je budou kategorizovat podle jejich vztahu k zárodečnému listu. Nová medicína nabízí spolehlivý vědecký systém, který umožňuje klasifikaci nemocí v souladu s embryologickými aspekty." (Dr. Hamer)

Lékařský výzkum dr. Hamera je pevně ukotven ve vědě o embryologii. S přihlédnutím k vývoji plodu (ontogeneze) zjistil, že vzájemný vztah mezi psychikou, mozkem a orgány je úzce spojen se třemi zárodečnými listy (vrstvami) - entoderm, mezoderm, ektoderm - z nichž vznikají všechny orgány lidského těla. Třetí biologický zákon ukazuje, že umístění Hamerova ložiska v mozku, stejně jako množení nebo úbytek buněk po konfliktu DHS, nejsou náhodné, ale jsou součástí smysluplného biologického systému, který je vlastní každému živému organismu. Speciální biologické programy přírody jsou zakódovány v každé lidské buňce, tudíž jsou zapsány do DNA, nositelky genetické informace.

Na základě analýzy a porovnávání mnoha tisíců CT snímků mozku Dr. Hamer zjistil, že orgány, vznikající ze stejného zárodečného listu, jsou řízeny ze stejné části mozku.

-- Všechny orgány, které vznikají z entodermu, jsou řízeny z mozkového kmene. Primitivní formy života, jako jsou bakterie, mají pouze entodermální funkci.

-- Všechny orgány, které vznikají ze starého mezodermu, jsou řízeny z mozečku.

-- Všechny orgány, které vznikají z nového mezodermu, jsou řízeny z mozkové dřeně.

-- Všechny orgány, které vznikají z ektodermu, jsou řízeny z mozkové kůry.

Některé orgány, zejména tlusté střevo, pocházejí pouze z jednoho embryonálního zárodečného listu. Jiné, jako např. ledviny, jsou tvořeny tkáněmi, které pocházejí ze všech tří zárodečných vrstev. Postupem času se tkáně spojily z funkčních důvodů a vytvořily jeden orgán nebo orgánovou soustavu (rozmnožovací soustava, trávicí soustava, ledvinová soustava, dýchací soustava, oběhová soustava). To vysvětluje, proč části jednoho orgánu mají svá řídicí centra v různých oblastech mozku. Orgány, které pocházejí ze stejného zárodečného listu, např. hrtan, děložní hrdlo, koronární žíly, konečník a močový měchýř, nejsou vždy seskupeny dohromady. V mozku jsou však řídící centra těchto orgánů umístěna vedle sebe v dokonalém uspořádání.

Každý ze tří zárodečných listů přesně odpovídá specifickým biologickým konfliktům, které se datují do doby, kdy se poprvé objevila život ohrožující krize (Konflikt existenční, Konflikt hladovění, Konflikt o vodu, Konflikt ztráty teritoria). Některá konfliktní témata tedy patří do konkrétního evolučního období.

ENTODERM

Entoderm je nejstarší zárodečný list. Orgány, které vznikají z entodermu, jako jsou PLÍCE, orgány ZAŽÍVACÍHO TRAKTU, DĚLOHA a PROSTATA, proto souvisejí s nejstaršími biologickými konflikty, které se týkají dýchání (Konflikt strachu ze smrti), jídla (Konflikt sousta) a rozmnožování (Konflikt rozmnožování). Speciální biologické programy jsou řízeny z mozkového kmene, což je nejstarší část mozku.

Entodermální tkáně se skládají z epitelu střevního válce. V případě biologického konfliktu generuje příslušný orgán během konfliktně-aktivní fáze množení buněk (tzn. výrůstky, nádory, zvětšování orgánů), aby usnadnil řešení konfliktu. Buňky, které jsou navíc a již jsou nepotřebné, jsou během léčebné fáze odstraněny (tzn. výrůstky a nádory se odbourávají) pomocí hub a tuberkulózních bakterií (viz 4. biologický zákon).

MEZODERM

Mezoderm se dělí na starší a mladší.

Orgány, které vznikají ze starého mezodermu, jako je KŮŽE (koria) pod pokožkou (epidermis), POHRUDNICE, POBŘIŠNICE a OSRDEČNÍK, a které pokrývají životně důležité orgány, jsou primárně zodpovědné za ochranu těchto orgánů. Hlavní konfliktní téma se tedy vztahuje k "útočným konfliktům" (Konflikt útoku). Speciální biologické programy jsou řízeny z mozečku.

V případě biologického konfliktu generuje příslušný orgán během konfliktně-aktivní fáze množení buněk, aby usnadnil řešení konfliktu. Buňky, které jsou navíc a již jsou nepotřebné, jsou během léčebné fáze odstraněny pomocí hub a bakterií (viz 4. biologický zákon).

Orgány, které vznikají z nového mezodermu, dávají tělu stabilitu (PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ SVALSTVO, KOSTI, ŠLACHY, VAZY, POJIVOVÁ TKÁŇ) a umožňují pohyblivost. LYMFATICKÝ SYSTÉM a CÉVY (kromě srdečních cév) také pocházejí z nového mezodermu. Hlavním konfliktním tématem, souvisejícím s tkáněmi nového mezodermu, je Konflikt ztráty sebeúcty. Speciální biologické programy jsou řízeny z mozkové dřeně.

V případě biologického konfliktu generuje příslušný orgán během konfliktně-aktivní fáze odumření buněk (nekrózu). V léčebné fázi je odumření tkáně obnoveno pomocí bakterií (viz 4. biologický zákon).

/POZNÁMKA: Všechny tkáně nového mezodermu ("nadbytečná skupina") vykazují biologický účel na konci léčebné fáze. Po ukončení léčebného procesu je orgán nebo tkáň silnější než dříve, což umožňuje lépe se připravit na konflikt stejného druhu./

EKTODERM

Ektoderm pokrývá entodermální podslizniční vaziva většiny orgánů a vystýlá vývody uvnitř orgánů, např. ŽLUČOVODY, PANKREATICKÉ VÝVODY a MLÉKOVODY. Vystýlá také DĚLOŽNÍ HRDLO, PRŮDUŠKY, SRDEČNÍ CÉVY a tvoří epiteliální vrstvu pokožky (epidermis).

Orgány, které vznikají z ektodermu, souvisejí s pokročilejšími konflikty, především s těmi, které se týkají sociálních kontaktů (Konflikt odloučení, Konflikt sexuální, Konflikt strachu o teritorium). Speciální biologický program je řízen z mozkové kůry.

Ektodermální tkáně se skládají z dlaždicového epitelu. V případě biologického konfliktu generuje příslušný orgán během konfliktně-aktivní fáze úbytek buněk (ulcerace/hnisání, vředy, nekrózy, vznikají v nich díry, snižování funkčnosti), aby se usnadnilo řešení konfliktu. V léčebné fázi je ztráta tkáně obnovena (tkáň se "rekonstruuje", vzniká nová tkáň) pomocí bakterií (viz 4. biologický zákon).

Přeložila, sestavila: Jana

Zdroj: Caroline Markolin, learninggnm.com; Harald Baumann, přednáška na konferenci AZK (2008); F. Nagy: Seznámení s novou medicínou.