Svět je plný násilí a konfliktů, brutality a agrese. Člověk si podmanil vnější svět, ale ve svém nitru zůstává stále násilnický, hrabivý, soupeřivý. Společnost vyrostla na tomto základě. Krize ve světě je v podstatě krizí ve vědomí, proto je důležité vyvolat "revoluci" v lidské mysli. Tou skutečnou revolucí je radikální změna v nás samých!
Člověk není schopen čelit tomu, co je v něm uvnitř. Proto máme myšlenky (představy), a jednáme podle nich. Proto je skutečnost, myšlenky a konání v rozporu a v člověku probíhá neustále boj. Interval mezi pozorovatelem a pozorovaným je čas, obsahující nesčetné myšlenky, zabraňující vlastnímu pozorování skutečnosti.
Abychom porozuměli celému spletitému systému existence je zapotřebí opravdového nadšení, avšak bez účasti intelektu, nálad, emocí či závazného slibu. Psychická struktura společnosti i celá naše psychická existence je založena na neustálých požitcích a zábavě. Dokud člověk nepochopí povahu a strukturu požitků a zábavy, vždy bude zažívat...
Ve 4. epizodě série "Skutečná revoluce" Krišnamúrti klade otázku, zda je možné zastavit proces rozkladu mozku a udržet tělo bdělé a energické, a zda se mysl dokáže sama omladit, když všichni víme, že se věkem zhoršuje. Dále se zabývá tématem uvědomování, zdali si je člověk vědom svých představ, které si o sobě vytvořil, a zdali se tyto představy...
Jaký je stav mysli, která si klade otázku? Kdo odpovídá? Jak můžeme skutečně zjistit, co je láska? Je láska potěšení, zábava? Lze to zjistit vědomou myslí? Pokud vynaložíme veškeré vědomé úsilí, pak to musíme zjistit. Abychom se těmito otázkami mohli zabývat, musíme se osvobodit od víry, přesvědčení a strachu. Abychom zjistili, co je láska, musíme...
Člověk by měl mít při kladení otázek trochu skepse. Na špatnou otázku není odpověď, avšak správná otázka - už tím, že ji položíme - rozvíjí její pochopení. Je zapotřebí inteligence a citlivost, abychom položili správnou otázku a viděli vše, co je v ní zahrnuto, a došli až na její úplný konec.
Abychom pochopili problém smrti, je třeba zbavit se strachu. Strach je myšlení v akci s ohledem na minulost, skrze přítomnost a budoucnost. Strach je pohyb v čase, který je v podstatě procesem myšlení. Nesmírně záleží na tom, jak se člověk dívá na strach. Smrt je ukončení všech věcí, které byly nashromážděny. Je možné, aby člověk "zemřel" každý den...
Proč jsme nespokojeni a s čím? Když jsme nespokojeni s tím, co je, rozvíjíme myšlenku ohledně toho, co by mělo být. Existuje konflikt mezi tím, co je, a tím, co by mělo být. Střed vědomí (tj. pozorovatel), vytváří kolem sebe prostor, který je vždy omezený. Tento střed vědomí tvoří nakumulované vědomosti, zkušenosti a prožitky. V tomto prostoru není...
Po staletí člověk hledá něco, co je nad ním a jeho hmotným světem, něco, čemu se říká pravda. Lidé si neustále kladou otázky typu "K čemu to tady všechno je? Jaký má život smysl?".
Je možné v lidské psýché uskutečnit naprostou změnu? Je možné bez donucení, beze strachu a bez obav z následků v sobě uskutečnit změnu, po níž bychom přestali být útoční, násilní, hrubí, bojácní, chtiví či závistiví?
Pokud chápete, že sebepoznání je životně důležité, pak je také třeba porozumět tomu, že žádná filozofie, ani systém, ani žádná cesta nevede ke skutečnosti, ani k pravdě. Zvláště na poli myšlení a chápání je autorita něčím, co je nesmírně škodlivé a zhoubné. Lídři a tzv. vůdci ničí své stoupence a stoupenci zase své vůdce. Jen vy sami byste...
Naše mysl je velmi komplikovaná, zcela jsme ztratili prostotu a jednoduchost. Jednoduchost - to znamená vidět věci přímo, bez obav a nezkresleně, tak, jak se věci ve skutečnosti mají. Když například člověk zjistí, že lže, má si to přiznat, nic si nezakrývat a neutíkat od toho. Jen si to přiznat.