SBS: Kosti/klouby: anémie a leukémie (plazmocytom, hemo- chromatóza)
Krev se skládá
z krevních buněk, krevní plazmy a krevního séra. Obíhá v srdci, tepnách a
žilách, které společně tvoří oběhový systém. Hlavní funkcí krve je přenášet
kyslík, oxid uhličitý, živiny, metabolické odpady, hormony a další prvky do
tělesných buněk a z nich. Červené krvinky (erytrocyty) jsou vyplněny
hemoglobinem, barvivem obsahujícím železo, které váže kyslík a je zodpovědné za
dodávku kyslíku do všech částí těla. Krevní destičky (trombocyty) se
podílejí na mechanismu srážení krve v místě poranění. Plazma a sérum jsou
tekuté části krve; plazma obsahuje také činitele pro srážení krve. Bílé
krvinky (leukocyty) jsou považovány za součást imunitního systému
těla, který je v konvenční medicíně chápán jako obranný systém proti původcům
"nemocí". Ve skutečnosti hrají bílé krvinky (včetně fagocytů a
lymfocytů) důležitou roli během léčebné fáze tím, že odstraňují vedlejší
produkty mikrobiální opravné činnosti. Jsou tedy součástí vrozeného podpůrného systému, který má napomáhat
procesu hojení.
Tvorba krvinek (krvetvorba) probíhá v kostní dřeni uvnitř kostí. Kostní dřeň obsahuje krvetvorné kmenové buňky, které dávají vzniknout všem krevním buňkám. Stejně jako kosti, tak i krevní buňky pocházejí z nového mezodermu. Technicky vzato je krev vysoce specializovaná cévní tkáň, proto její mezodermální příbuznost také s krevními cévami.
POZNÁMKA: Podle standardního názoru jsou během vývoje plodu místem tvorby krevních buněk játra a slezina, které jsou později nahrazeny kostní dření. Na základě této teorie se předpokládá, že játra a slezina převezmou tvorbu krve v případě, že kostní dřeň není schopna krev produkovat. Dr. Hamer: "Mně se to zdá v některých ohledech nesprávné. Pokud jde o tvorbu krve, v první části těhotenství se projevuje produkce 'fetálních erytrocytů', které pocházejí z entodermu (první a nejstarší zárodečné vrstvy). Ty však nejsou totožné s mezodermálními erytrocyty, které se vyvíjejí později během těhotenství. Je velmi nepravděpodobné, že by játra obnovila původní funkci plodu z prvních týdnů embryonální fáze. Pokud by tomu tak bylo, pozorovali bychom zcela jiný druh erytrocytů, a to "fetální erytrocyty"." – Dr. med. Ryke Geerd Hamer, Vermächtnis einer Neuen Medizin, díl 1, s. 477.
KONFLIKTNĚ-AKTIVNÍ FÁZE: Úbytek kostní tkáně (osteolýza), k němuž dochází během konfliktně-aktivní fáze Konfliktu ztráty sebeúcty, se týká také kostní dřeně, což má za následek anémii (nízký počet červených krvinek), leukopenii (nízký počet bílých krvinek) a trombocytopenii (nízký počet krevních destiček). Během konfliktní aktivity jsou také nízké hodnoty hemoglobinu (Hb) a hematokritu (Hct) (hematokrit je kvocient objemu erytrocytů vůči celkovému objemu krevního séra). "Talasémie" a "srpkovitá anémie" jsou typy anémie, vykazující nízkou hladinu hemoglobinu a nízký počet červených krvinek. Ztráta kostní dřeně (Panmyeloftiza) má vliv na celý systém tvorby krvinek, i když DHS postihuje pouze určité místo (lokalizovaný Konflikt ztráty sebeúcty). Důvodem je s největší pravděpodobností to, že u novorozenců mají všechny kosti stále aktivní kostní dřeň (kostní dřeň dospělých se nachází pouze v plochých kostech).
POZNÁMKA: Těžká anémie může vyžadovat transfuzi krve.
Tzv. idiopatická trombocytopenická purpura (ITP) s trombocytopenií (nízkým počtem krevních destiček) a purpurovou (červenou) vyrážkou je z hlediska GNM kombinací aktivního Konfliktu ztráty sebeúcty a Konfliktu odloučení v léčebné fázi. V důsledku sníženého počtu krevních destiček je tendence ke snadnějšímu vzniku modřin a krvácení (viz také trombocytopenie související se slezinou). Při současném Konfliktu ztráty sebeúcty by vnitřní krvácení, např. krvácející žaludeční vředy, střevní krvácení nebo děložní krvácení, mohlo vést k vážným komplikacím. Konflikt ztráty sebeúcty je často vyvolán diagnózou (rakovina tlustého střeva, rakovina dělohy).
LÉČEBNÁ FÁZE: V léčebné fázi probíhá obnova kostní dřeně souběžně s obnovou kosti. Obnovení tvorby krvinek (krvetvorby) probíhá ve čtyřech fázích:
FÁZE 1: Trvající anémie, leukopenie a trombocytopenie
První tři týdny jsou krevní hodnoty stále nízké. V této fázi je však nízký počet krvinek klamný, protože rozšíření cév během vagotonie zvětšuje objem krve až na pětinásobek sympatikotonického objemu (během konfliktně-aktivní fáze jsou cévy zúžené). Tento dodatečný objem je vyplněn krevním sérem. V důsledku toho se počet krevních buněk na krychlový milimetr (erytrocytů, leukocytů, trombocytů) jeví jako nízký, ačkoli ve skutečnosti se absolutní počet červených a bílých krvinek nezměnil. Totéž lze říci o hladině hemoglobinu a hematokritu, stejně jako o počtu krevních destiček. Kromě únavy, která je charakteristická pro jakoukoli fázi hojení, způsobuje anémie extrémní únavu (v konfliktně-aktivní fázi ještě do jisté míry působí proti únavě sympatikotonický stav stresu).
V terminologii konvenční medicíny se tato fáze nazývá "aleukemická leukemie", což znamená, že leukoblasty se (ještě) nenacházejí v periferní krvi ("aleukemické"), ale ve velkém množství se již nacházejí v kostní dřeni (zjištěno punkcí kostní dřeně!).
FÁZE 2: Trvající anémie a trombocytopenie, ale nárůst leukoblastů
Po třech až šesti týdnech léčebné fáze začíná kostní dřeň produkovat velké množství leukoblastů. Leukoblasty jsou specializované leukocyty, jejich hlavní funkcí je podporovat právě probíhající obnovu kosti. Je třeba poznamenat, že počet normálních leukocytů, které v léčebné fázi pomáhají při práci s bakteriemi, není zvýšením počtu leukoblastů ovlivněn. Jakmile leukoblasty vykonají svou práci, organismus je znovu vstřebá a nahradí novými, dokud se produkce normálních buněk opět nerozběhne naplno. Leukoblasty, které nemohou být odbourány v játrech, zůstávají v periferní krvi, kde se zjistí pomocí krevního testu. Protože se leukoblasty liší od leukocytů, konvenční medicína je považuje za "nezralé" a za "rakovinné" (rakovina krve), i když nevykazují buněčné dělení (mitózu), které je požadovaným kritériem rakovinných buněk.
Právě vysoký počet leukoblastů je diagnostikován jako LEUKÉMIE. Vzhledem k extrémní únavě, způsobené probíhající anémií, je právě v této fázi odhalena většina případů leukémie. Na základě poznatků GNM je nadprodukce leukoblastů pozitivním znamením, že Konflikt ztráty sebeúcty byl vyřešen a kost, včetně kostní dřeně, se nyní hojí. Proto čím vyšší počet leukoblastů, tím lépe! Ve 2. fázi se také rozběhla tvorba erytrocytů (červených krvinek), ale jejich počet je patrný až v pozdější fázi procesu. Kvůli nízkému počtu trombocytů (trombopenii) stále hrozí riziko snadného krvácení!
POZNÁMKA: Radioaktivní ozáření jako důsledek jaderného bombardování (Hirošima, Nagasaki) nebo uvolnění radioaktivního materiálu při jaderných haváriích (Černobyl, 1986) poškozuje kostní dřeň, přičemž se rozvíjí leukémie během opravné léčebné fáze (bez otoku mozku, pokud tragédie nevyvolá Konflikt ztráty sebeúcty). Lékařské ozařování i chemoterapie rovněž ničí kostní dřeň! To je nejškodlivější, pokud se kost hojí, protože kromě obnovy kosti musí kostní dřeň překonat poškození, způsobené radiační "terapií" a chemickou otravou.
Rozsah leukemického stadia je dán délkou trvání a intenzitou konfliktně-aktivní fáze:
- "Chronická leukemie", označovaná jako "pomalu rostoucí leukemie", v terminologii GNM znamená, že léčebná fáze je neustále přerušována recidivami konfliktu.
- "Akutní leukemie", označovaná jako "rychle rostoucí leukemie", označuje intenzivní proces prvního leukemického hojení, obvykle způsobený velmi dramatickým Konfliktem ztráty sebeúcty.
V konvenční medicíně se různé typy leukémií klasifikují podle krevních kmenových buněk, kterých se týkají, proto se používají termíny jako "monocytární leukémie", "T-buněčná leukémie", "trombocytární leukémie", "erytroleukémie", "lymfoblastická leukémie", "myelogenní leukémie", "plazmocytom", atd.
Plazmocytom nebo mnohočetný myelom je nárůst plazmatických buněk (bílých krvinek), který vzniká v kostní dřeni. V konfliktně-aktivní fázi dochází k odumírání kostní dřeně (panmyeloftiza). Při zánětu a účasti bakterií (pokud jsou k dispozici) se stav nazývá osteomyelitida. Tekutina vylučovaná z otoku v kostní dřeni roztahuje okostici a způsobuje značnou bolest. Plazmacytomy se obvykle vyvíjejí v plochých kostech, jako je kyčelní kost, hrudní kost, páteřní obratle, lebka nebo žebra. To potvrzuje, že stav souvisí s Konfliktem ztráty sebeúcty.
POZNÁMKA: Transplantace kostní dřeně je zákrok, při kterém je kostní dřeň pacienta s leukémií nebo lymfomem nahrazena "zdravými" kmenovými buňkami kostní dřeně od dárce. Před léčbou se aplikují vysoké dávky chemoterapie, ozařování nebo obojí, aby se zlikvidovala veškerá kostní dřeň. Následně jsou odebrané kmenové buňky vstříknuty do krevního oběhu, přičemž se předpokládá, že se dostanou do kostní dřeně, kde se usadí a začnou produkovat "normální leukocyty". Radioaktivní "značkování" dřeně dárce však ukázalo, že během několika týdnů v těle příjemce nezůstane žádná cizí dřeň. Všechna byla zničena v důsledku přirozené reakce na cizí buňky. Pokud kostní dřeň přece jen zahájí tvorbu krvinek, je to jen díky tomu, že dávka ozařování a chemoterapie nezničila celou kostní dřeň, což umožňuje zbývajícím kmenovým buňkám nakonec produkovat nové krvinky.
"Lymfoblastická leukemie", která úzce souvisí s lymfatickým systémem, je obvykle způsobena Konfliktem ztráty sebeúcty menšího stupně. Lymfatická leukémie se vyskytuje častěji u dětí v důsledku generalizovaného Konfliktu ztráty sebeúcty.
POZNÁMKA: Lymfocyty jsou bílé krvinky, které pocházejí z kmenových buněk v kostní dřeni. Nejsou, jak se předpokládá, produkovány v lymfatických uzlinách, ale migrují z kostní dřeně lymfatickou tekutinou do lymfatických uzlin, kde hrají důležitou roli při odstraňování zbytků mikrobiální opravné práce v dané fázi hojení (v rozporu s teorií imunitního systému). Vzhledem k tomu, že lymfocyty tvoří lymfatickou tkáň, je počet lymfocytů zvýšen v případě lymfomu (Hodgkinův lymfom). U (chronické) lymfocytární leukemie (CLL) se však zvyšuje pouze počet lymfoblastů – bez zduření lymfatické uzliny, pokud oba speciální biologické programy neprobíhají současně. Pokud jsou v lymfatické uzlině nalezeny buňky lymfocytární leukemie, je to obvykle diagnostikováno jako non-Hodgkinův lymfom (srovnejte s non-Hodgkinovým lymfomem, týkajícím se hltanových kanálků). Tzv. Burkittův lymfom je z hlediska konvenční medicíny non-Hodgkinův lymfom, který vzniká z B lymfocytů. Folikulární lymfom je "pomalu rostoucí" typ non-Hodgkinova lymfomu, vznikající z B lymfocytů.
Různé typy leukemií se mohou vyskytovat současně nebo se mohou měnit z jednoho typu na druhý, zejména při dalších Konfliktech ztráty sebeúcty, které jsou často vyvolány samotnou diagnózou leukemie. Z hlediska GNM jsou všechny typy leukémie dobrou zprávou, protože potvrzují, že Konflikt ztráty sebeúcty byl vyřešen a nyní probíhá hojení. V podstatě každý stav, který se objevuje v léčebné fázi při hojení kostí nebo kloubů, ať už se jedná o artritidu, lumbago (bolest v dolní části zad) nebo tenisový loket, je doprovázen malou leukémií. Dr. Hamer: "Kdyby měli konvenční lékaři diagnostikovat přesněji, museli by celý sportovní svět zdecimovat chemoterapií!".
FÁZE 3: Vznik erytroblastů a tromboblastů
Na konci leukemické fáze, krátce po epileptoidní krizi, se začíná zvyšovat také produkce červených krvinek. Avšak velké množství nových krvinek (tzv. erytroblastů nebo normoblastů) je stále odmítáno, jsou funkčně nepoužitelné coby nosiče kyslíku. V té chvíli, alespoň na krátkou dobu, dochází ke společné produkci erytroblastů a leukoblastů. Hematologové tuto kombinaci považují za dvojí ohrožení, nazvané "erytroleukémie".
Ve fázi 3 začíná také produkce krevních destiček. Stejně jako erytroblasty, jsou první nové krevní destičky (nazývané tromboblasty) stále funkčně nedostatečné a nemají schopnost srážet krev. V konvenční medicíně je však zvýšený počet tromboblastů považován za "poruchu krvetvorby", označovanou jako "trombocytární leukemie" (srovnej s trombocytózou, zvýšenou hladinou trombocytů, související se slezinou).
FÁZE 4: Produkce normálních leukocytů, erytrocytů a trombocytů
V poslední části léčebné fáze se hodnoty krve vracejí do normálu, zejména jak v periferní krvi, tak kostní dřeni. To je důležité zejména pro trombocyty a jejich schopnost srážet krev.
POZNÁMKA: Železo je nezbytným prvkem pro
tvorbu krve. Při rychlé tvorbě erytrocytů potřebuje tělo mnohem více železa než
obvykle. To snadno vede k nedostatku železa. V tomto případě
nedostatek železa nesouvisí se ztrátou krve v důsledku silného krvácení
(krvácení ze zažívacího traktu, silná a dlouhá menstruace). Zvýšená hladina
železa, tzv. hemochromatóza, vzniká, když je potlačena tvorba červených
krvinek (viz konfliktně-aktivní fáze) a železo dostupné z potravy tak nemůže
být využito pro tvorbu krve. Časem se přebytečné železo ukládá v různých
orgánech, zejména v játrech.
Překlad: Vladimír Bartoš; revize překladu: Jana Schön