SBS: Mužské pohlavní orgány (zárodečné buňky, varlata - rakovina varlete, aj.)
MUŽSKÉ ZÁRODEČNÉ BUŇKY
VÝVOJ A FUNKCE MUŽSKÝCH ZÁRODEČNÝCH BUNĚK: V lidských pohlavních orgánech jsou zárodečné buňky buněčnými jednotkami, které dávají vzniknout gametám (spermiím a vajíčkům). Prvotní zárodečné buňky se objevují nejprve ve žloutkovém váčku embrya, odkud migrují skrze rozvíjející se střevo do nových pohlavních žláz (varlat nebo vaječníků). Ve varlatech se ze zárodečných buněk vytvoří tzv. spermatogonie (sekreční kvalita), což jsou prekurzory spermií. Od puberty se spermatogonie začínají vyvíjet ve zralé spermatické buňky. Tento proces, nazývaný spermatogeneze, probíhá v semenotvorných (spermie produkujících) kanálcích každého varlete a pokračuje až do vysokého věku (oogeneze, tvorba vaječných buněk ve vaječnících ženy, trvá pouze do menopauzy). Zárodečné buňky pocházejí z entodermu a jsou řízeny ze středního mozku.
ÚROVEŇ MOZKU: Mužské (a ženské) zárodečné buňky jsou řízeny ze středního mozku, který se nachází v nejzazší části mozkového kmene. Zárodečné buňky v pravém varleti jsou řízeny z pravé strany středního mozku; zárodečné buňky v levém varleti jsou řízeny z levé strany (srovnej s intersticiálními buňkami varlat).
BIOLOGICKÝ KONFLIKT: Biologický konflikt, spojený se zárodečnými buňkami, je Konflikt hluboké ztráty, často ztráty dítěte (srovnej s Konfliktem ztráty, souvisejícím s varlaty).
KONFLIKTNĚ-AKTIVNÍ FÁZE: Během konfliktně-aktivní fáze vzniká TERATOM VARLETE (sekreční typ) neboli nádor zárodečných buněk (viz také teratom vaječníků u žen). Význam teratomu souvisí s prapůvodní schopností partenogeneze, rozmnožování bez oplodnění. Biologickým účelem dalších zárodečných buněk je usnadnit rychlejší reprodukci v případě nouze o potomka. V konvenční medicíně je "maligní teratom" klasifikován jako RAKOVINA VARLAT (srovnej s "rakovinou varlat", související s varlaty); "maligní nádor ze zárodečných buněk" je také označován jako SEMINOM (germinální nádor).
POZNÁMKA: Množení buněk, které probíhá s růstem teratomu, je stejné jako při vývoji plodu. Během prvních tří měsíců těhotenství se nárůst buněk řídí principem orgánů, řízených starým mozkem, kdy dochází k množení buněk v sympatikotonii (konfliktně-aktivní fáze). Od čtvrtého měsíce těhotenství se množení buněk řídí vzorcem orgánů, řízených velkým mozkem, dochází k množení buněk ve vagotonii (léčebná fáze).
LÉČEBNÁ FÁZE: Poté, co je konflikt vyřešen (CL), přestává teratom růst jen pomalu, protože embryonální tkáň se vyvíjí ve skocích ("fetální růstový spurt"). Během léčebné fáze mohou houby nebo mykobakterie, např. bakterie TBC, rozkládat teratom, pokud jsou k dispozici. Zduření vyplněné hnisem se prezentuje jako testikulární ABSCES. Léčebný proces je doprovázen nočním pocením. Pokud teratom zůstane zachován, výrůstek se zapouzdří. Je pozoruhodné, že zapouzdřený teratom, označovaný jako DERMOIDNÍ CYSTA NA VARLETI, může obsahovat struktury, jako jsou vlasy, zuby nebo kosti. Teratomy nebo dermoidy se vyskytují také v oblasti páteře, tedy v těsné blízkosti místa, kde během vývoje plodu vznikají varlata.
"Objev Nové medicíny začal smrtí mého syna Dirka. Dne 18. srpna 1978 byl Dirk postřelen poblíž jadranského ostrova Cavallo italským korunním princem Emanuelem Savojským. Za tři a půl měsíce později, 7. prosince 1978, Dirk svým zraněním podlehl a zemřel mi v náručí na univerzitní klinice v Heidelbergu…
… nyní si uvědomuji, že jsem toho dne utrpěl Konflikt hluboké ztráty, načež se u mě objevila rakovina varlat. Biopsie odhalila teratom varlete. Tehdy jsem se podrobil operaci. Dnes, co jsem pochopil Železné pravidlo rakoviny, bych to rozhodně nikdy nepodstoupil…" (Ryke Geerd Hamer)
VARLATA
VÝVOJ A FUNKCE VARLAT: Vývoj varlat začíná u mužského plodu v břišní dutině ve výšce horní bederní oblasti, přibližně ve stejné oblasti jako u ženských vaječníků. Kolem sedmého měsíce těhotenství sestoupí varlata do šourku. Stejně jako pobřišnice, která pokrývá břišní orgány, obaluje varlata kvůli ochraně peritoneální vrstva (tunica vaginalis testis). Varlata obsahují zárodečné buňky a intersticiální buňky (Leydigovy buňky), které jsou zodpovědné za produkci testosteronu a také malého množství estrogenu. Testosteron je nutný k přeměně zárodečných buněk na zralé spermie s hlavičkou a krátkým ocáskem. Ten umožňuje spermiím vrhat se do nadvarlete na povrchu varlete, kde jsou uloženy až jeden měsíc. Když je muž sexuálně vzrušený, spermie se dostanou do chámovodu. Smíšené se semennou tekutinou z prostaty a semenných váčků se sperma vyprazdňuje do močové trubice a je vyloučeno při ejakulaci. Varlata pocházejí z nového mezodermu a jsou proto řízena z mozkové dřeně.
ÚROVEŇ MOZKU: Varlata jsou řízena z mozkové dřeně - v oblasti, přiléhající ke střednímu mozku. Pravé varle je řízeno z levé části mozku, levé varle je řízeno z pravé mozkové hemisféry. Existuje tedy zkřížená korelace mezi mozkem a orgánem.
POZNÁMKA: Varlata a vaječníky mají stejné mozkové relé.
BIOLOGICKÝ KONFLIKT: Biologický konflikt, spojený s varlaty, je Konflikt ztráty, týkající se ztráty milované osoby (viz také Konflikt ztráty, spojený s vaječníky). (Oproti tomu je Konflikt ztráty, související s mužskými zárodečnými buňkami, spíše primární povahy.) Konflikt může vyvolat již samotný strach ze ztráty milované osoby, totéž platí pro ztrátu domácího mazlíčka. Neustálé sebeobviňování po rozchodu nebo smrti někoho blízkého může udržovat konflikt aktivní. Konflikt ztráty může být také vyvolán hádkou, zradou nebo nevěrou partnerky/přítelkyně, přítele.
POZNÁMKA: Konflikt ztráty, související s varlaty, se týká pouze osoby nebo domácího zvířete, NIKOLI ztráty domova nebo firmy (viz Konflikt ztráty teritoria).
KONFLIKTNĚ-AKTIVNÍ FÁZE: Dochází k nekróze (ztráta buněk) varlete, patrné jako lehké tahání v šourku. V důsledku úbytku buněk, produkujících testosteron, klesá hladina testosteronu, což má za následek sníženou produkci spermií (viz také nízká hladina testosteronu v důsledku hormonální nerovnováhy, související s konfliktem). Trvající konfliktní aktivita proto může způsobit neplodnost, přinejmenším do doby, než se konflikt vyřeší.
POZNÁMKA: Zda je postiženo pravé nebo levé varle závisí na tom, jestli je muž levoruký či pravoruký, a na tom, zda konflikt souvisí s matkou/dítětem nebo partnerkou.
LÉČEBNÁ FÁZE: Po vyřešení konfliktu (CL) je ztráta tkáně doplňována novými buňkami. Příznaky hojení jsou bolest a otok varlete. Zánět nebo "infekce" varlete (tj. známka toho, že bakterie napomáhají hojení) se nazývá orchitida. Konvenční medicína tvrdí, že dospělí muži, kteří se během dospívání "nakazili příušnicemi", jsou ohroženi vznikem zánětu varlat a v jeho důsledku se stanou neplodnými. Tato teorie však nevysvětluje, proč by údajný "virus příušnic" měl "napadat" právě varlata; proč pravé varle, nebo levé, nebo obě? Nicméně negativní stres z nemožnosti stát se otcem dítěte, založený na mýtu, že "příušnice způsobují neplodnost", může samozřejmě vyvolat Konflikt ztráty.
Zvláštností, týkající se hojení varlat, je vývoj CYSTY VARLETE. Za předpokladu, že nedojde k recidivám konfliktu, které by přerušily hojení, trvá tento proces devět měsíců (viz také cysta na vaječníku, cysta ledviny a cysta nadledviny). Tvorba cysty probíhá v několika krocích:
- Během PCL-A (1. část léčebné fáze) se v místě nekrózy vytvoří tekutinou naplněné pouzdro nebo cysta. Aby se obnovila ztráta buněk, ke které došlo během konfliktně-aktivní fáze, dochází uvnitř cysty k množení testikulárních buněk. V této rané fázi se cysta připojuje k sousední tkáni kvůli zásobování krví. Nalezený "výrůstek" v tomto období je obvykle diagnostikován jako RAKOVINA VARLETE nebo NÁDOR Z LEYDIGOVÝCH BUNĚK (srovnej s rakovinou varlete, týkající se zárodečných buněk). Na základě pěti biologických zákonů však nelze nové buňky považovat za "rakovinné buňky", protože nárůst buněk je ve skutečnosti procesem doplňování.
Tento CT snímek mozku ukazuje nevýrazné, částečně edematózní Hamerovo ložisko v oblasti mozku, řídící pravé varle (viz schéma GNM), které na úrovni orgánu odpovídá cystě varlete. U praváka se Konflikt ztráty vztahuje k partnerce, u leváka k matce/dítěti.
- Po epileptoidní krizi cysta ztratí většinu tekutiny. Během PCL-B (2. část léčebné fáze) cysta ztvrdne, uvolní se ze sousední tkáně a obdařena cévami se zcela začlení do hormonální funkce varlat. A to je právě biologický účel. Zvýšená produkce testosteronu, kterou cysta zajišťuje, činí muže mužnějším a plodnějším, což ho staví do ideální pozice, aby mohl přivábit ženu, nahradit ztrátu partnerky nebo dítěte, a zplodit nové potomstvo.
POZNÁMKA: Všechny orgány, pocházející z nového mezodermu ("skupiny týkající se nadbytku"), včetně varlat, vykazují biologický účel na konci léčebné fáze. Poté, co je léčebný proces ukončen, je orgán nebo tkáň silnější než předtím, což umožňuje být lépe připraven na konflikt stejného druhu.
Pokud je tlak v tekuté nebo polotekuté cystě příliš silný, může cysta prasknout. Prasknutí cysty může být způsobeno úderem do varlat, explorativní punkcí nebo předčasným chirurgickým zákrokem. Když cysta praskne, tekutina se uvolní do vaku, což vede k tvorbě nových cyst! Proto by se podle dr. Hamera mělo chirurgické odstranění testikulární cysty provádět až v okamžiku, kdy je cysta plně vyzrálá (zatvrdlá).
U mužů s rakovinou varlat se často vyskytuje lymfom nebo rakovina kostí v horní části bederní páteře. Mylně se předpokládá, že to je výsledek "metastázování" buněk, které tam doputovaly z varlat. Ve skutečnosti zvětšené lymfatické uzliny souvisejí s Konfliktem ztráty sebeúcty, který byl vyvolán pocitem "znehodnocení" coby muže, jejž vyvolala diagnóza rakoviny. Lymfom se rozvíjí v oblasti bederní páteře (L 2), kde se původně nacházela varlata. Pokud je Konflikt ztráty sebeúcty prožíván jako závažnější, postihuje bederní obratle.
TUNICA VAGINALIS VARLETE (serózní obal varlete)
VÝVOJ A FUNKCE TUNICA VAGINALIS TESTIS (serózní obal varlete): Od sedmého měsíce těhotenství se varlata přesouvají z dutiny břišní tříselným kanálem do šourku, a při sestupu s sebou strhávají část peritoneální tkáně (břišní výstelky). Tříselný kanál se krátce po porodu uzavře. Peritoneální vrstva, pokrývající varlata, se nazývá tunica vaginalis testis. Její membrána, naplněná tekutinou, skýtá podporu a ochranu orgánu. Coby součást peritonea má tunica vaginalis testis původ ve starém mezodermu, je řízena z mozečku.
ÚROVEŇ MOZKU: V mozečku je tunica vaginalis pravého varlete řízena z levé strany mozečku; tunica vaginalis levého varlete je řízena z pravé mozečkové hemisféry. Existuje tedy zkřížená korelace mezi mozkem a orgánem.
POZNÁMKA: Vzhledem k tomu, že tunica vaginalis byla původně součástí peritoneální dutiny, jsou řídící centra zakotvena v relé peritonea.
BIOLOGICKÝ KONFLIKT: Biologický konflikt, spojený s tunica vaginalis testis, je útok proti varlatům. K takovému konfliktu může dojít při úrazu, například při sportování (hokej, fotbal) nebo při nečekaném kopnutí do varlat. Stejný účinek mohou mít i slovní výhrůžky ("Dám ti pěstí do koulí!"). Konflikt může vyvolat také diagnóza rakoviny varlat nebo operace varlat, vnímaná jako "útok", týkající se integrity orgánu.
(V souladu s evoluční úvahou jsou konflikty útoku primárním konfliktním tématem, spojeným s orgány, řízenými mozečkem, odvozenými ze starého mezodermu.)
KONFLIKTNĚ-AKTIVNÍ FÁZE: Když dojde k DHS, začnou se během konfliktně-aktivní fáze množit buňky v tunica vaginalis. Biologickým účelem množení buněk je zesílení peritoneální vrstvy za účelem ochrany varlete před dalšími útoky. Při dlouhodobé konfliktní aktivitě vytvářejí tyto doplňkové buňky bulku (zduřelinu), kterou konvenční medicína považuje za zhoubný MEZOTELIOM (RAKOVINA) VARLETE (viz také mezoteliom peritonea, mezoteliom omenta, mezoteliom pleury a mezoteliom perikardu).
POZNÁMKA: O tom, zda je postiženo pravé nebo levé varle, rozhoduje, jestli je muž levoruký či pravoruký, a zda konflikt souvisí s matkou/dítětem nebo jde o partnerský konflikt. Lokalizovaný konflikt postihuje "napadené" varle.
LÉČEBNÁ FÁZE: Po vyřešení konfliktu (CL) houby nebo mykobakterie, jako např. bakterie TBC, odstraní buňky, které již nejsou potřebné. Příznaky hojení jsou bolest kvůli otoku, noční pocení.
-- Při zadržování vody v důsledku SYNDROMU se v membráně tuniky ukládá další tekutina, což způsobuje tzv. HYDROKÉLU ("voda ve varlatech"). Hydrokélu však může způsobit i poranění varlat.
-- Pokud se tříselný kanál po porodu zcela neuzavře, tekutina nahromaděná v pobřišnici dutiny břišní (viz ascites) prosakuje do šourku, což vede ke vzniku HYDROKÉLY. Také tříselný kanál, který se řádně neuzavře, zanechává v třísle oslabenou oblast, což vytváří náchylnost ke vzniku TŘÍSELNÉ KÝLY (srovnej s hiátovou kýlou, související s bránicí).
POZNÁMKA: Podle Dr. Hamera nesouvisí tříselná kýla s biologickým konfliktem. Tříselná kýla, projevující se jako vyklenutí v oblasti třísel (na obou stranách podbřišku je jeden tříselný kanál), vzniká v důsledku oslabení břišních svalů, způsobeného tlakem v břiše z námahy nebo zvedání těžkých břemen. U žen vzniká kýla po těhotenství nebo v důsledku zvedání/nošení těžkého dítěte. U kojenců je zvýšený tlak v břiše způsoben především přepínáním při vyprazdňování. Kýly u novorozenců jsou obvykle pupeční kýly.
Překlad: Vladimír Bartoš; revize překladu: Jana Schön