SBS: Ženské pohlavní orgány (rakovina vaječníků, dermoidní cysta na vaječníku, aj.) 

ŽENSKÉ ZÁRODEČNÉ BUŇKY

VÝVOJ A FUNKCE ŽENSKÝCH ZÁRODEČNÝCH BUNĚK: V lidských pohlavních orgánech jsou zárodečné buňky buněčnými jednotkami, které dávají vzniknout gametám (vajíčkům a spermiím). Prvotní zárodečné buňky se objevují nejprve ve žloutkovém váčku embrya, odkud migrují vyvíjejícím se střevem do nových pohlavních žláz (varlat nebo vaječníků). Ve vaječnících zárodečné buňky vytvářejí tzv. oogonie (sekreční kvalita), které jsou předstupněm oocytů, z nichž se vyvíjí vajíčko (ovum). Tento proces, nazývaný oogeneze, probíhá během vývoje plodu. Při narození se tak dítě ženského pohlaví narodí s celým počtem vajíček (u mužů spermatogeneze, tj. tvorba spermií, pokračuje celý život). Od puberty se každý měsíc během ovulace uvolňuje zralé vajíčko do vejcovodu kvůli oplodnění (ovulace je stimulována LH – tj.  luteinizačním hormonem, produkovaným v hypofýze). Poté, co je vajíčko uvolněno, "žluté tělísko" (tj. shluk buněk, produkujících hormony ve vaječnících) vylučuje progesteron, který pomáhá připravit dělohu a děložní svalovinu na těhotenství a udržet těhotenství. Hraje také roli ve vývoji prsních žláz při přípravě na kojení (to je důvod, proč progesteron v antikoncepčních pilulkách vede k růstu prsů). Žluté tělísko i zárodečné buňky pocházejí z entodermu, jsou řízeny ze středního mozku.

ÚROVEŇ MOZKU: Ženské (a mužské) pohlavní buňky jsou řízeny ze středního mozku, který se nachází v nejvzdálenější části mozkového kmene. Zárodečné buňky v pravém vaječníku jsou řízeny z pravé strany středního mozku, zárodečné buňky v levém vaječníku jsou řízeny z levé strany (srovnej s intersticiálními buňkami vaječníků).

BIOLOGICKÝ KONFLIKT: Biologický konflikt, spojený se zárodečnými buňkami, je Konflikt hluboké ztráty, často ztráty dítěte (srovnej s Konfliktem ztráty, souvisejícím s vaječníky).

KONFLIKTNĚ-AKTIVNÍ FÁZE: Během konfliktně aktivní fáze vzniká ze žlutého tělíska TERATOM VAJEČNÍKŮ (sekreční typ) nebo NÁDOR ze zárodečných buněk (viz také teratom varlat u mužů). Význam teratomu souvisí s prapůvodní schopností partenogeneze, rozmnožování bez oplodnění. Biologický účel přídavných zárodečných buněk je usnadnit rychlejší reprodukci v případě ztráty potomka. V konvenční medicíně je "maligní teratom" klasifikován jako RAKOVINA VAJEČNÍKŮ (srovnej s "rakovinou vaječníků", související s vaječníky).

POZNÁMKA: Množení buněk, probíhající při růstu teratomu, je stejné jako při vývoji plodu. Během prvních tří měsíců těhotenství se nárůst buněk řídí principem orgánů, řízených starým mozkem, s nárůstem buněk v sympatikotonii (konfliktně-aktivní fáze). Od čtvrtého měsíce těhotenství se množení buněk řídí principem orgánů, řízených velkým mozkem, s množením buněk ve vagotonii (léčebná fáze).

LÉČEBNÁ FÁZE: Po vyřešení konfliktu (CL) přestává teratom růst jen pomalu, protože embryonální tkáň se vyvíjí ve skocích ("fetální růstový spurt"). Během léčebné fáze mohou houby nebo mykobakterie, např. bakterie TBC, rozkládat teratom, pokud jsou k dispozici. Zduření vyplněné hnisem je prezentováno jako ABSCES VAJEČNÍKŮ. Proces hojení je doprovázen nočním pocením. Pokud teratom zůstane zachován, dochází k jeho zapouzdření. Pozoruhodné je, že zapouzdřený teratom, označovaný jako DERMOIDNÍ CYSTA NA VAJEČNÍKU, může obsahovat struktury, jako jsou vlasy, zuby nebo kosti.

VAJEČNÍKY

VÝVOJ A FUNKCE VAJEČNÍKŮ: Vaječníky se nacházejí po pravé a levé straně dělohy, k níž se připojují pomocí vazů, připomínajících šňůry. Během měsíčního cyklu ženy vajíčko, vytvořené z prvotních zárodečných buněk, dorůstá do drobného váčku, který se nazývá folikul. V době ovulace folikul praskne a umožní vajíčku, aby se uvolnilo a cestovalo z vaječníku vejcovodem za spermií kvůli oplodnění. Přibližně po šesti dnech se oplodněné vajíčko neboli blastocysta uhnízdí v děložní dutině. Žluté tělísko (corpus luteum), tj. shluk buněk, produkujících progesteron ve vaječnících, usnadňuje otěhotnění. Tkáň vaječníků obsahuje intersticiální buňky, podobné buňkám varlat. Intersticiální buňky jsou zodpovědné za produkci estrogenu a malého množství testosteronu. Estrogen hraje významnou roli v sexuální touze ženy a její "připravenosti k páření". Vaječníky pocházejí z nového mezodermu, jsou řízeny z mozkové dřeně.

ÚROVEŇ MOZKU: Vaječníky jsou řízeny z mozkové dřeně v oblasti, přiléhající ke střednímu mozku. Pravý vaječník je řízen z levé části mozku, levý vaječník je řízen z pravé mozkové hemisféry; existuje tedy zkřížená korelace mezi mozkem a orgánem.

POZNÁMKA: Vaječníky a varlata mají stejné mozkové relé.

BIOLOGICKÝ KONFLIKT: Biologický konflikt, spojený s vaječníky, je Konflikt ztráty, týkající se ztráty milované osoby (viz také Konflikt ztráty, spojený s varlaty). Ve srovnání s tím je Konflikt ztráty, související s ženskými zárodečnými buňkami, spíše prazákladní (primární) povahy. Konflikt může vyvolat již samotný strach ze ztráty milované osoby. Totéž platí pro ztrátu domácího mazlíčka. Neustálé sebeobviňování po rozchodu či smrti někoho blízkého může konflikt udržovat aktivní. Konfliktem ztráty trpí také ženy po potratu nebo vynuceném potratu (srovnej s Konfliktem uhnízdění, souvisejícím s dělohou). Konflikt ztráty může být aktivován hádkou, zradou nebo nevěrou partnera/přítele. 

POZNÁMKA: Konflikt ztráty, související s vaječníky, se týká pouze osoby nebo domácího zvířete, NIKOLI ztráty domova (viz Konflikt odloučení, související s mlékovody).

KONFLIKTNĚ-AKTIVNÍ FÁZE: Dochází k nekróze (ztráta buněk) ve vaječníku. V důsledku úbytku buněk, produkujících estrogen, klesá hladina estrogenu. V závislosti na intenzitě konfliktu má dlouhodobá konfliktní aktivita za následek nepravidelnou menstruaci, opožděnou první menstruaci (menarché), absenci menstruace nebo neplodnost, dokud se konflikt nevyřeší (viz také děložní čípek). "Ztráta" nepočatého dítěte může vést k trvalé neplodnosti.

POZNÁMKA: To, zda je postižen pravý nebo levý vaječník, závisí na levo/pravorukosti ženy a na tom, zda se konflikt týká matky/dítěte nebo partnera.

Na tomto CT snímku mozku vidíme aktivní Hamerovo ložisko (ostrý terčovitý prstenec) v oblasti mozku, která řídí pravý vaječník (viz schéma GNM výše) – porovnejte s CT snímkem mozku níže. U pravačky je související Konflikt ztráty spojen s partnerem, u levačky s matkou nebo dítětem.

LÉČEBNÁ FÁZE: Poté, co je konflikt (CL) vyřešen, je ztráta tkáně doplněna novými buňkami, v ideálním případě za asistence bakterií, jako jsou bakterie streptokoka. Příznaky léčení jsou bolesti, způsobené otokem. ZÁNĚT nebo "INFEKCE" VAJEČNÍKŮ se nazývá adnexitida (stejný lékařský termín se používá pro zánět vejcovodů).

Zvláštním znakem, týkajícím se hojení vaječníků, je CYSTA NA VAJEČNÍKU. Za předpokladu, že nedojde k recidivě konfliktu, která by přerušila hojení, trvá tento proces – podobně jako těhotenství – devět měsíců (viz také cysta varlete, cysta ledviny a cysta nadledviny). 

Tvorba cysty probíhá v několika krocích: 

1/ Během 1. části léčebné fáze (PCL-A) se v místě nekrózy vytvoří tekutinou naplněná kapsle nebo cysta. Při zadržování vody (tzv. SYNDROM), vyvolané aktivním Konfliktem opuštění nebo Konfliktem existenčním, může být cysta na vaječníku poměrně velká, protože zadržovaná voda se nadměrně ukládá v oblasti hojení. Velká cysta(y) způsobuje značné bolesti, zejména při menstruaci, a silné menstruační krvácení (viz také děložní sliznice, děložní svaly, sliznice děložního čípku a maniodeprese). To, co se označuje jako "POLYCYSTICKÉ VAJEČNÍKY" (PCO), poukazuje na mnohočetné konflikty ztráty, jejichž výsledkem je "mnoho" cyst.

Aby se obnovila ztráta buněk, k níž došlo během konfliktně-aktivní fáze, začnou se uvnitř cysty množit vaječníkové buňky. V této rané fázi se cysta přichytí k sousední tkáni kvůli krevnímu zásobení; přilnutí k sousedním tkáním také cystu stabilizuje. Zjištěný "růst" v tomto období se z hlediska konvenční medicíny diagnostikuje jako "invazivní nebo infiltrující" KARCINOM VAJEČNÍKU (srovnej s rakovinou vaječníku, související se zárodečnými buňkami) a mylně se předpokládá, že "metastazuje" (!) do okolních orgánů. Na základě pěti biologických zákonů nelze nové vaječníkové buňky považovat za "rakovinné buňky", protože nárůst buněk je ve skutečnosti procesem doplňování.

POZNÁMKA: Konvenční medicína používá jako nádorový marker pro rakovinu vaječníků "nádorový antigen", nazývaný CA 125. Stejně jako test PSA je screeningový test CA 125 nespolehlivý a neprůkazný. "Problém spočívá v tom, že CA 125 je sice produkován epiteliálními rakovinnými vaječníkovými buňkami, ale vytvářejí ho i normální buňky. Někteří lidé mají přirozeně vysokou hladinu CA 125. V mnoha případech může zánět nebo podráždění tkání v břiše nebo stavy, včetně děložních myomů, způsobit zvýšení hladiny CA 125. V mnoha případech se jedná o zánět nebo podráždění tkání v břiše. Hladinu CA 125 mohou ovlivnit také endometrióza, jaterní onemocnění, včetně hepatitidy a cirhózy, a zánětlivé onemocnění pánve. Na druhou stranu 10 - 20 % pacientek s rakovinou vaječníků má v době diagnózy nádoru normální hladinu CA 125. Jedna studie zjistila, že mezi pacientkami s karcinomem vaječníků v 1. stadiu měla méně než polovina abnormální hladinu CA 125 ("Special Report: Tumor Marker CA 125", HoltzReport, prosinec 1997).

2/ Po epileptoidní krizi cysta ztratí většinu tekutiny. Během 2. léčebné fáze (PCL-B) cysta ztvrdne, oddělí se od sousední tkáně a obdařena cévami se zcela začlení do funkce vaječníků, produkujících hormony. A tohle přesně je biologický účel: zvýšení hladiny estrogenů, které cysta poskytuje, činí ženu, která přišla o potomka nebo partnera, atraktivnější, a zároveň zvyšuje její připravenost k páření, což ji staví do ideální pozice, aby ztrátu nahradila a znovu otěhotněla.

POZNÁMKA: Všechny orgány, pocházející z nového mezodermu ("skupiny týkající se nadbytku"), včetně vaječníků, vykazují biologický účel na konci fáze hojení. Po ukončení léčebného procesu je orgán nebo tkáň silnější než předtím, což umožňuje lepší připravenost na konflikt stejného druhu.

Tento CT snímek mozku ukazuje otok (edém) v mozkovém relé pravého vaječníku (viz schéma GNM výše), který se tlačí do levé postranní komory. Snímek potvrzuje přítomnost cysty vaječníku na úrovni orgánu (srovnej s CT snímkem vyšetřením výše).

Pokud je tlak v tekuté nebo polotekuté cystě příliš silný, cysta může prasknout. Zadržování vody v důsledku "SYNDROMU", úder do břicha, pád nebo nehoda, explorativní punkce nebo předčasná operace mohou způsobit prasknutí. Když cysta praskne, tekutina se dostane do břišní dutiny, přičemž se uvolněné vaječníkové buňky přichytí na břišní stěnu (pobřišnici) nebo na některý břišní orgán, např. močový měchýř nebo konečník. V tomto případě probíhá vývoj cysty mimo vaječník: to se mylně označuje jako ENDOMETRIÓZA. Cysta, která se vytvoří uvnitř vaječníku ("hluboká ovariální endometrióza"), se také nazývá ovariální ENDOMETRIOM. Pokud taková cysta obsahuje starou menstruační krev, označuje se jako "čokoládová cysta" kvůli hnědé, dehtovité barvě dutiny cysty, vyplněné tekutinou.

Podle konvenční medicíny ENDOMETRIÓZA znamená "růst endometriální tkáně mimo dělohu". Analýzy CT snímků mozku Dr. Hamera však ukazují, že každá žena s endometriózou vykazuje Hamerovo ložisko nikoli v mozkovém kmeni, odkud je endometrium (vnitřní výstelka dělohy) řízeno, ale spíše v mozkové dřeni, konkrétně v oblasti mozku, která řídí vaječníky (viz CT sken výše). To také vysvětluje, proč endometrióza zvyšuje hladinu estrogenu u ženy, což se dosud nepodařilo vysvětlit.

Dr. Hamer důrazně doporučuje, aby byla cysta na vaječníku odstraněna až ve chvíli, kdy je plně zralá (indurovaná)!!! Operace polotekuté cysty způsobuje šíření vaječníkových buněk do oblasti břicha, a tím zbytečné komplikace. V konvenční medicíně se "šíření nádorových buněk" obvykle interpretuje jako "metastázy". Navíc oznámení zprávy o operaci a samotná operace mohou vyvolat "Konflikt útoku", což vede ke vzniku peritoneálního mezoteliomu, nádoru na břišní stěně v místě operace. Strach z rakoviny a hospitalizace mohou vyvolat Konflikt existenční, vedoucí k rozvoji ascitu (ascites = tj. zadržování vody v břiše), který se často vyskytuje u žen po diagnóze rakoviny vaječníků.

POZNÁMKA: Odstranění vaječníků, které se obvykle provádí spolu s hysterektomií (odstranění dělohy), drasticky změní hormonální status ženy a následně i její biologickou identitu (viz pohlaví, lateralita a hormonální status). Množství estrogenů, produkovaných v nadledvinách, není dostatečné k tomu, aby kompenzovalo ztrátu produkce estrogenů ve vaječnících.

JSOU HYSTEREKTOMIE (ODSTRANĚNÍ DĚLOHY) PŘÍLIŠ ČASTÉ?

"Více než 600 000 Američanek letos podstoupí hysterektomii neboli odstranění dělohy. Tento počet patří k nejvyšším v průmyslově vyspělém světě. Do věku 60 let podstoupí tuto operaci každá třetí žena v USA, ve většině případů jim budou během zákroku odstraněny také vaječníky a vejcovody. Lékaři se již dlouho obracejí k hysterektomii jako k léčbě různých stavů, od silné menstruace až po rakovinu vaječníků, ale její široké používání znepokojuje některé kritiky, kteří tvrdí, že se to rovná kastraci žen."
TIME, 17. července 2007

Překlad: Vladimír Bartoš; revize překladu: Jana Schön

Zdroj: Caroline Markolin, learninggnm.com

KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY:

RAKOVINA VAJEČNÍKŮ

V roce 1988 byla mé dceři Almut diagnostikována rakovina vaječníků. Jelikož se podle konvenční medicíny jednalo o "život ohrožující" onemocnění, bylo nám řečeno, že je třeba okamžitě provést operaci. Avšak my, rodina a ti, kdo "věděli", jsme zůstali celkem v klidu.

Poté, co CT snímek břicha potvrdil, že nádor roste rychlým tempem, okamžitě jsme konzultovali doktora Hamera. Dr. Hamer zatleskal mé dceři a řekl: "Gratuluji, Almut, to nejhorší už máte za sebou! Musela jste zažít velmi těžký Konflikt ztráty, který je již nyní vyřešen." [V roce 1986 zemřela Almutina matka.]

Jelikož moje dcera měla znalosti GNM, a také díky těmto laskavým slovům podpory byl šok z diagnózy zcela odvrácen. Podle třetího biologického zákona ("Ontogenetický systém nádorů a ekvivalentů rakoviny") měla Almut v té době klasický "nádor v léčebné fázi" (kterému předcházel úbytek tkání během konfliktně-aktivní fáze).

Pro nádor ve vaječníku je typické, že se z výrůstku během několika měsíců stane tvrdá cysta, kterou lze bez potíží chirurgicky odstranit. Dokud cysta zcela neztvrdne, nádor se přichytí k okolní tkáni. Pokud je nádor odhalen v této fázi, konvenční medicína mylně interpretuje nádor jako "invazivní rakovinu". 

Zkrátka všichni jsme byli přesvědčeni o správnosti objevů doktora Hamera, většinou proto, že jsme byli obeznámeni s mnoha jeho úspěšnými případy. Lékaři se snažili na dceru tlačit, ale marně. Almut se řídila radou doktora Hamera (ke zděšení většiny lidí) a čekala celý rok, než byl nádor operován. Během té doby bylo její břicho tak velké, že mnoho lidí se domnívalo, že je těhotná. Později se někteří dokonce ptali, zda už Almut porodila...

V té době dr. Hamer spolupracoval s chirurgem, který byl velmi ohromen jeho výzkumem. Pacienti, které Dr. Hamer posílal na jeho kliniku, byli léčeni výhradně na základě doporučení Dr. Hamera. Tam byla za přítomnosti doktora Hamera odstraněna z břicha Almut zcela zapouzdřená cysta, která měla velikost fotbalového míče a vážila 4,5 kg. Chirurg vesele zvolal: "Hamer měl pravdu! - Den před operací stanovil internista kliniky následující diagnózu: "Celé břicho je plné metastáz. Už nemůžeme nic víc dělat. Neoperovatelné!" Je třeba zmínit, že celá operace byla důkladně zdokumentována, nelze ji tedy popřít ani zkreslit.

Po krátkém desetidenním odpočinku na lůžku se Almut mohla vrátit domů, kde se nadále rychle zotavovala. Vzorek tkáně, který byl po operaci odeslán patologovi, potvrdil oficiální diagnózu: velmi maligní rakovina vaječníků. Od té doby uplynulo devět let. To je důležité zdůraznit, protože to nezapadá do přesvědčení lékařských skeptiků a do strategie lidí, kteří jsou odhodláni nové lékařské poznatky nadále potlačovat. Do dnešního dne se moje dcera cítí velmi dobře, lépe než kdykoli předtím.

Jak to však dopadlo s chirurgem? Vstřícný chirurg, který očividně prováděl úspěšné operace, a který přičiněním doktora Hamera mohl zlepšit reputaci kliniky, byl "zavolán na kobereček" a vedení kliniky mu sdělilo, aby přestal provádět operace na základě principů GNM, od té doby byla doporučení od dr. Hamera zamítnuta (!).

Pokud jde o operaci mé dcery, byl mi účtován pouze její pobyt v nemocnici; k samotné operaci se přistupovalo, jako kdyby k ní nikdy nedošlo. Takto se vedení podařilo eliminovat jakoukoli stopu po operaci (!). Jak se s tím vypořádalo účetní oddělení? Jak zaúčtovali skutečné náklady s tím spojené? Zdá se, že je možné cokoli, jen aby byl umlčen kompetentní lékař nebo chirurg, který si zvolil správnou cestu.

Dodatek: Mezitím se Almut vdala. V květnu 1997 porodila zdravé dítě (4 kg), které by se bez GNM dr. Hamera nikdy nenarodilo.

Prof. Dr. Hanno Beck, 1992. 

(Prof. Dr. Hanno Beck: V letech 1961 - 1988 byl dr. Beck profesorem dějin přírodních věd na univerzitě v Bonnu v Německu. V r. 1986 uspořádal prof. Beck na univerzitě konferenci o vědeckých objevech Dr. Hamera. Sezval kolegy z lékařské fakulty, soudce, advokáty, biology, biochemiky i pacienty. Navzdory původnímu souhlasu rektora s akcí byla zasedací místnost, ve které se měla diskuse na téma "Nová medicína" konat, uzamčena – přístup zamítnut! V r. 1992 vydal Dr. Beck knihu "Rakovina je léčitelná. Dr. med. Ryke Geerd Hamer - Příklad potlačování znalostí".)

"Konvenční medicína dosud nebyla schopna dostát svému požadavku na opakovatelnost. Kvůli potlačování znalostí Germánské nové medicíny blokuje zavedená medicína nové lékařské paradigma, je již dávno překonaná." (Dr. Beck, 1992)

Překlad: Jana Schön

Zdroj: Caroline Markolin, learninggnm.com