Jsem v naší ZŠ a přihlašuji se na maraton. Dostávám číslo které nevím a vybíhám, běží se mi krásně lehce, jako bych necítila tělo a to běželo samo. Cestou s kopce potkávám maminku některého z dětí ze školy, moc mi děkuje za to, co jsem pro ní udělala, že je to pro ní moc důležité. Říkám, že to byla maličkost...
Je léto, koupu se na chatě v rybníku a je mi fajn. Najednou vidím, jak ke mně připlouvá had s velkou hlavou, proplouvá kolem mně, vůbec se nebojím spíš jsem zvědavá a volám na ostatní u chaty a ve vodě " Koukejte užovka a má velkou hlavu ". (Barva nenápadná hnědá nebo zelená, nebo kombinace, spíš hnědá, tmavší.)
Seděla jsem u nás před bytovkou, kde bydlíme, na špalku pod lípama, byli tam i lidé, co tam bydlí, najednou jsem se zadívala na oblohu, kde bylo vidět slunce. Všichni mi říkali, co tam zase prosím tě vidíš, a já jim povídám "vy to nevidíte?" Oni mi odpovídají "ne, nevidíme."
Byla jsem někde na vysokém místě a koukala jsem na moře. Vedle mě bylo nějaké dítě (asi - nevím kdo) a viděla jsem čisté moře. Najednou jsem na dně toho moře uviděla obrovské silné mořské hady (o takových si představuji mluvil Jaroslav Dušek) a zároveň jsem viděla nějaké dítě (asi ke mně nějak patřilo) co bylo v tom moři a schovalo se....