Jsem někde se svojí třídou (v reálném životě ty lidi neznám) na školní akci, v rozlehlých výstavních prostorech, mnoho místností, trochu strašidelné, přítmí, některé prostory byly volné. Chodili jsme tam všude kolem, všechno bylo vevnitř, a najednou tam někdo začal střílet a zastřelil dost lidí. Podařilo se mi utéct...
Jsem s nějakým mým kamarádem (ve skutečnosti je již mrtvý) a neseme tři obrazy - na jednom z nich jsou otisky dlaní a oblaka, druhý je svinutý do roličky, na třetím nevím co bylo... Pak mě kamarád zavede do nějaké výrobní haly, do kantýny, kde je ale hodně špíny, nelíbí se mi tam, tak jdeme pryč. Pak se ocitneme...
Zdálo se mi, že mám jako by pracovní jednání s prezentací o jedné zakázce. Byl jsem tam já, kolega a ještě klientka. Zvláštní bylo, že klientka neměla s touto zakázkou nic společného. Nicméně mi byla dosti nakloněná a chválila moji dokumentaci, výkresy, že takové málokdo má. Zároveň jako bychom v jednom okamžiku byly vedle sebe bokem a přitiskly se...
Jsem v zeleném údolí se svojí manželkou, procházíme se dole v údolí, po obou stranách údolí jsou jakési regály s oblečením. Hledáme tam nějaký "důkaz", je to hodně důležité, nemůžeme to najít. Dole v údolí je voda, ale nehybná, neteče. Jdu tou vodou až do nejhlubšího místa, voda mi sahá po krk... nečekaně kolem mě někdo rychle proplave, divím se,...
Sleduji dívku s malým bratrem pronásledovanou v mrakodrapu ozbrojenými muži v civilu. Naoko mužům pomáhám, ale ve skutečnosti chci zachránit děti a jejich opatrovníky. Děti prchají do horních pater, u východu v hale zůstala hlídka. Zvoní mi mobil, někdo z pronásledovaných mi v něm šeptem sděluje, že se chtějí ukrýt v nejvyšším podlaží. Varuji je,...
Seděl jsem se skupinou spolužáků v jakési učebně. Znenadání jsme z chodby zaslechli nezvyklý hluk, který nás vyděsil. V hale stál člověk v kostýmu Rytíře s brněním a mečem. Spolužáky ovládla hrůza. Moc jsem nechápal, oč běží a spíš z reakce ochromených kolegů jsem vytušil, že jde o život. K postavě Rytíře se přidala dívčí postava s černou maskou...
Jsem s kamarádkou (terapeutkou) a jejím mužem v nějakém prostoru, venku, moc nevím, jak ho popsat, jsou tam kamenné zídky a sloupy, je čtvercový... Vstupuji s kamarádkou do nějakého systému kamenných chodeb, ten vstup je hrozně nízký, mám strach, že se tam ani nevejdu, že tam uvíznu, kamarádka mě něčím natírá, nebo navlhčuje, procházím, jsou to...
S manželkou procházím parkem, jdeme kousek od sebe po trávě. Manželka mi najednou řekne - pozor, ať ho nezašlápneš. Tak se podívám a uvidím před sebou malýho bílýho králíčka a vezmu ho do levý ruky. Králíček se nejdřív klepe, ale pak se zklidní, hladím ho a pořád ho nesu. Manželka ho trochu dloubne do tváře, je zajímavý, že králíček má...
Byla jsem někde na vysokém místě a koukala jsem na moře. Vedle mě bylo nějaké dítě (asi - nevím kdo) a viděla jsem čisté moře. Najednou jsem na dně toho moře uviděla obrovské silné mořské hady (o takových si představuji mluvil Jaroslav Dušek) a zároveň jsem viděla nějaké dítě (asi ke mně nějak patřilo) co bylo v tom moři a schovalo se....
Seděla jsem u nás před bytovkou, kde bydlíme, na špalku pod lípama, byli tam i lidé, co tam bydlí, najednou jsem se zadívala na oblohu, kde bylo vidět slunce. Všichni mi říkali, co tam zase prosím tě vidíš, a já jim povídám "vy to nevidíte?" Oni mi odpovídají "ne, nevidíme."
Je léto, koupu se na chatě v rybníku a je mi fajn. Najednou vidím, jak ke mně připlouvá had s velkou hlavou, proplouvá kolem mně, vůbec se nebojím spíš jsem zvědavá a volám na ostatní u chaty a ve vodě " Koukejte užovka a má velkou hlavu ". (Barva nenápadná hnědá nebo zelená, nebo kombinace, spíš hnědá, tmavší.)
Jsem v naší ZŠ a přihlašuji se na maraton. Dostávám číslo které nevím a vybíhám, běží se mi krásně lehce, jako bych necítila tělo a to běželo samo. Cestou s kopce potkávám maminku některého z dětí ze školy, moc mi děkuje za to, co jsem pro ní udělala, že je to pro ní moc důležité. Říkám, že to byla maličkost...